Stále více se o tom mluví, ale děje se něco proti tomu, aby se to nestávalo? O čem je řeč? Otřesy mozku začaly v NHL dělat problémy. Asi každého fanouška při spojení „otřes mozku“ napadne Sidney Crosby, který ještě stále prožívá peripetie následků z tohoto „zranění“. Ale rozhodně není sám. Mezi českými hráči bychom našli například Milana Michálka, útočníka Ottawy Senators, který nedávno otřes mozku prožil. Do hry se již vrátil Claude Giroux. Problémy, které vyřadily hráče až do konce sezóny, má Chris Pronger, kapitán a obránce Philadelphie Flyers. Neradi bychom na někoho zapomněli, tak uveďme alespoň ještě Jeffa Skinnera z Caroliny Hurricanes a obránce Joni Pitkänena.

Ale přesto si dovolíme uvést ještě pár jmen, abyste si mohli představit, jaký „nešvar“ doopravdy zasáhl NHL: Zbyněk Michálek (Pittsburgh), Marc Staal (NY Rangers), Mike Richars (LA Kings), Marc Savard (Boston). Tyto zranění se nevyhnuly ani brankářům – Ryan Miller (Buffalo) nebo James Reimer (Toronto).

Na otázky níže položené odpovídali tři osoby – Marc Crawford (trenér, který získal v roce 1996 s týmem Colorado Avalanche vysněný Stanley Cup), Aaron Ward (bývalý obránce, nyní hokejový analytik TSN, třikrát vyhrál Stanley Cup) a Mike Peca (bývalý hokejový útočník, který byl 4. srpna 2011 jmenován generálním manažerem Buffalo Jr. Sabres).


Jak byste označili problém otřesu mozku, kterému musí nyní NHL čelit: náhoda, krize nebo NHL problém číslo jedna?

Marc Crawford: Zdráhám se říct, že se jedná o NHL problém číslo jedna. Hráči a trenéři nyní vědí, jak se otřes mozku rychle pozná a co to může mít za následek. Jsou více informováni než tomu bylo dříve. Také si myslím, že to má co dočinění s razancí a akcelerací hry. Vidíte více srážek a to může být ten problém.

Aaron Ward: Určitě problém číslo jedna. Když se podíváme do historie, vždy byl nějaký problém číslo jedna. Pokud se vrátíme do 90. let, byl to faul vysokou hokejkou. Začalo se to přísněji trestat. Ale jakmile něco potlačíte a připravíte se na to, vyvstane něco nového.

Mike Peca: Myslím si, že je to krize. Jakmile můžete zmírnit hru vysokou hokejkou, nemůžete ovlivnit konfrontaci s hráčem a kontakt na ledě. Je to něco, co se nedá hned vyřešit. Je potřeba to brát tak, že je to problém v NHL dosti viditelný a musí být ochota ho řešit.


Pokud Canadiens budou hledat na příští sezónu nového trenéra, je Patrick Roy logicky tím nejlepším?

Mike Peca: Ano. Když se podívate na Patricka Roy, splňuje všechny předpoklady. Má obrovské jméno, je to hráč s velkou minulostí. A to nejenom pouze historií jako takovou. Určitě by mu místo na střídačce sedělo.

Aaron Ward: Ne. Vím, že Montreal Canadiens má historii, ve které vyhrával. A je mi jasné, že tento bývalý brankář by to u fanoušků vyhrál, ale vy se musíte dívat po nejlepším a co možná nejvhodnějším kandidátu. Musíte vzít toho, kdo je ochotný přijít a učit se ten správný „jazyk“. Teď narážím například na Marca Crawforda, který takové nadání má.

Marc Crawford: Ano, Patrick ví, jak se má trénovat a vést tým. Svoje služby prokázal už i v QMJHL. A jsou tu i další dvě věci, co mu hrají do karet. Ta první je tradice Montrealu Canadiens a druhá, ještě důležitější, měl by zájem, tu pravou posedlost, v tomto městě uspět. A Patrick je nejposedlejší hráč, co kdy existoval.


Který generální manažer, jenž v této sezóně vyhodil hlavního trenéra, se bude moci se ctí podívat do zrcadla a bude vědět, že udělal správné rozhodnutí?

Aaron Ward: Pierre Gauthier. Ať už to jsou rozhodnutí okolo Markova a jeho zranění kolene, nebo výměna Špačka za desetimilionového Kaberleho. Je to člověk, který situaci v Montrealu zřejmě moc nerozumí.

Marc Crawford: Doug Armstrong. Doug začal vyhazovat, protože chtěl provést v St. Louis změny a být úspěšný.

Mike Peca: Jim Rutherford. Bylo pro něj těžké, když vyhodil Paula Mauriceho, svého dobrého kamaráda. Udělal to dvakrát. Ale někdy musí být generální manažer zodpovědný sám sobě: Jaký výsledný produkt půjde na led a kdo ho bude řídit? Jaké výhody jsem dal trenérovi? Myslím, že je to člověk, ke kterému bych vzhlížel.


V duchu tohoto období se určitě zeptáme, zda Severní pól již zamrznul a Santa Claus byl hokejový hráč, nebo kdo by jím mohl být: Kovalchuk, Lidström, Versteeg nebo Salming?

Marc Crawford: Salming. Vyrostl jako fanoušek Leafs. Měl tu čest hrát proti Borje. Každý Švéd ví, jak buď pít víno nebo jíst soba. To mi stačí na celé vánoční období. Všem Švédům veselé Vánoce.

Mike Peca: Svatý Nick. Nick Lidström. Je to člověk, který nosí červenou a bílou. Je to člověk, který má respekt v celé NHL. A je to navíc svatý Nick. A v tuto chvíli je prostě svatý. Takže ten.

Aaron Ward: Kovalchuk. Pokaždé rozdává dobrou náladu a nezáleží na období v sezóně. A není pochyb, že tento hráč, který podepsal kontrakt na 15let za 100 miliónů dolarů, když bude chtít, tak si koupí i ty létající soby. Vždy určitým stylem inovátor a bude kolem nás lítat.


Peter Forsberg řekl, že do výkonu k získání zlatých medailí na Olympijských hrách v Turíně, nedali Švédové všechno, když záměrně prohráli s reprezentací Slovenska, aby si zajistili lepší pozici pro čtvrtfinále: pokud je to pravda, co si o tom myslíte?

Aaron Ward: Účel světí prostředky. Tomu se říká strategie a je používána v jakémkoli sportu. Nechcete, aby se ti nejlepší setkali již v průběhu. A tito chlapci neměli důvod hrát naplno. Dělali to, co pro ně bylo nejlepší. Výsledkem byla zlatá medaile. Co chcete víc?

Marc Crawford: Myslím, že to velmi ovlivnilo integritu zápasu a POKUD se to stalo a znovu naznačuji POKUD, není to dobré, protože všichni hokejoví hráči mají ve svém DNA: hrát a vyhrát.

Mike Peca: Účel světí prostředky. Byl to tým, který již předtím měl výhry, měl získané body, byl v dobré pozici a tu možnost se takto rozhodnout. Kdyby Švédi nebyli v pozici, že musí vyhrát, nevybírali by si protivníka.