Hokejoví fanoušci mají nyní opravdový důvod ke strachu – jsou bitky na ústupu? V prvních třiatřiceti zápasech hokejisté odhodili rukavice pouze v deseti případech, což je opravdu málo, dokonce nejméně od výluky, která nastala v roce 2004/05. Oproti minulému roku to je hned o sedmnáct méně, oproti sezóně před dvěma lety hned o jedenadvacet. Jestli hokejisté dostali strach poté, co v létě zemřeli hned čtyři bitkaři, kterí kdy hráli NHL, nebo jestli se bojí tvrdého stylu Brendana Shanahana, který někdy až přísně suspendoval některé hráče, se neví, každopádně může přijít konec bitek, jelikož jak se říká, všechno dobré jednou skončí. V následujících několika letech se tak ale určitě nestane, a tak i nyní přinášíme žebříček nejlepších bitek uplynulého týdne.
Dva velcí bitkaři se pustili do bitky při derby Centrální divize mezi Preds a Blues. Stortini měl navrch, co se velikosti týče, a ze začátku pro něj bitka také vypadala velice nadějně. Reaves, syn bývalého hráče amerického fotbalu, se ale po několika nepříliš tvrdých úderech udržel a Stortinimu vše vrátil i s úroky, pěkným úderem ho ihned srazil k zemi.
Krátce po gólu Ryana Nugenta-Hopkinse se do sebe pustili obrovitý zkušený zadák Andy Sutton, jehož hlavním úkolem nejsou bitky, nýbrž tvrdá defenzivní práce, a o deset let mladší, pro NHL nový bitkař Aaron Volpatti, který postrádal i potřebné kilogramy a centimetry k poražení svého soupeře. Jak už to ale bývá, jako bitkařovi se mu povedlo udržet souboj vyrovnaný a přestože skončil na zemi jako první, dokázal se vrátit a svého soupeře ještě pěkným úderem porazit.
Vítěz podle hockeyfights.com: Aaron Volpatti (81%).
Další velice nevyvážený souboj, zkušený Janssen ale těžil ze své trpělivosti, kterou správně aplikoval proti McGrattanovi, jenž se představuje čerstvě po návratu do NHL. McGrattan začal bitku výborně a rychle zbavil svého soupeře helmy. Navrátilec do Devils, poměrně malý Janssen však hrál na délku bitky, což je u něj celkem zavedené pravidlo. Přestože bitku prohrál, zaslouží si potlesk za nebojácnost, kterou při vyzvání McGrattana určitě potřeboval. Jedná se o už šestou vzájemnou bitku mezi Janssenem a McGrattanem, nashvillský obr zvýšil své vedení v sérii na 5:1.
Vítěz podle hockeyfights.com: Brian McGrattan (86%).
Pěkné toe-to-toe, které mezi sebou svedli Mike Brown a Tom Kostopoulos. Jedná se o stejně velké hráče, Brown má ale asi o dva kilogramy více než jeho soupeř. Nádhernou, avšak trochu krátkou výměnu úderů zakončil Žid z předměstí Chicaga tehnickým KO.
Washingtonský Beagle v každém případě není znám jako bitkař, ale když se vyskytne výzva, obzvláště poté, co udělal něco zlého, tak neváhá. Poté, co shodil helmu z hlavy Kristophera Letanga, si ho našel oblíbenec Dona Cherryho Arron Asham, který má za sebou už několik povedených soubojů. Přestože se Asham na začátku bitky hledal, zakončil ji opravdu povedeným KO, které Beagla omráčilo a vyřadilo ze hry. Asham, v jehož těle koluje indiánská krev, si tedy odnesl skalp svého soupeře, pro nějž to byla teprve první bitka v základní části NHL v kariéře. Beagle přišel o páteční trénink, ale nyní už nevykazuje žádné známky otřesu mozku. Asham po bitce provedl jakési neslavné gesto, za které se po zápase před kamerami omluvil, přesto sklidil nepříznivou kritiku.
Vítěz podle hockeyfights.com: Arron Asham (98%).
Top bitkař: MIKE BROWN (Toronto Maple Leafs)
Pozice: pravé křídlo Věk: 26 let Místo narození: Northbrook, Illinois, Spojené státy americké Výška: 180 cm Váha: 91 kg Bitky v NHL: 51 v základní části, 12 v přípravných zápasech Bitky v AHL: 53 v základní části, 2 v play-off
Za tohoto chlapíka mluví zkušenosti, a to přestože mu je teprve šestadvacet let. Frekvenci svých bitek odhaluje i na začátku nynější sezóny, ve které už má dva souboje, z nichž z obou má skalpy svých soupeřů. Nejprve v celkem nezajímavé bitce porazil Zenona Konopku, poté povedeně knokautoval Toma Kostopoulose v bitce č. 2 uplynulého týdne. Patří tak mezi tři bitkaře (s Konopkou a Mayersem), kteří už mají dvě bitky, navíc je jediným, kdo obě vyhrál. Také patří mezi pouhé čtyři Židy v NHL, kde nastupoval už i za Vancouver a Anaheim, v AHL válčil za tým Manitoba Moose, který hrál ve Winnipegu. Jeho hokejový um byl oceněn už na začátku jeho kariéry, kdy byl částí amerického národního hokejového vývojového programu, po kterém šel studovat na University of Michigan. K hokeji se dostal díky svým rodičům, kteří ho díky prodeji motorek Harley-Davison seznámili s několika hráči Blackhawks.
