Rivality bývají drsné. Přesvědčuje o tom poslední týden mezi Penguins a Flyers, který však skončil dost nečekaně. Poslední vzájemné utkání letošní základní části se totiž odehrálo v poklidu. Pittsburgh si dokráčel k nutné výhře a doléčil menší zranění před play off. Philadelphia ze zápasu nijak spokojená býti nemůže, ale také se těší na vyřazovací boje. Je totiž dost možné, že se jednalo pouze o klid před bouří. Každopádně tímto bitkařským okénkem završíme základní část tohoto ročníku a také pravidelné vydávání této rubriky. Ve vyřazovacích bojích je bitek tak málo, že si pak ty nejlepší shrneme až bude po všem, tedy v červnu. Nyní se tedy podívejme, jak vypadal poslední týden.
5. Matt Frattin (Toronto Maple Leafs) – Marcus Foligno (Buffalo Sabres) Není to dlouho, co za Buffalo vstoupil do NHL další nositel slavného jména. Bratr Nicka Foligna z Ottawy, Marcus, se ihned prezentoval velice tvrdým stylem hry, kterým připomíná nejen svého sourozence, ale také svého otce, rovněž legendárního hokejistu. V dnešní době se musíte občas zpovídat i z čistých hitů, jako v tomto případě, kdy u mantinelu sroloval Tylera Bozaka. Foligno ale ukázal, že by si s ním jen tak někdo neměl začínat a už vůbec ne někdo tak bitkařsky nezkušený, jako je Frattin.
Vítěz podle hockeyfights.com: Marcus Foligno (97 %).
4. Wayne Simmonds (Philadelphia Flyers) – Deryk Engelland (Pittsburgh Penguins) Tady je tedy to největší, na co se rivalita mezi pennsylvánskými celky v tomto týdnu zmohla. Skvělý hit Joa Vitala na Dannyho Briera a následující hromadná strkanice, ve které byli hlavními aktéry Simmonds a Engelland. Škoda, že se kamery stanice NBC soustředily spíše na verbální přestřelku Tonyho Granata s Peterem Laviolettem. Aktivní byl také Arron Asham, který nejprve uštědřil pár úderů Braydenu Schennovi, pak málem začal novou bitku se Zacem Rinaldem. Ten při odchodu do kabin vyslal pár vzkazů pittsburskému publiku, stejně jako Scott Hartnell ze střídačky. Kimmo Timonen řekl přímo na střídačce analytikovi NBC Pierru McGuirovi, že se těší na příští sobotu, kdy se týmy znovu setkají. Sobotu uvidíte na druhém místě.
Vítěz podle hockeyfights.com: Deryk Engelland (83 %).
3. Chris Neil (Ottawa Senators) – Micheal Haley (New York Islanders) Snad každý jednou dospěje. Hokejová kluziště v posledních letech křižovalo mnoho hráčů, kteří patří spíše mezi opice v cirkusech nebo do nějakých sportů, kde jsou neférové zákroky povoleny. Nejen Matt Cooke, ale i Chris Neil patřil k hráčům, kteří v mnoha případech překročili hranice kodexu. Jenže ani od jednoho jste v poslední sezoně nemohli vidět moc nefér věcí. Co potěší u Neila je to, že když shodí rukavice, vůbec nevypadá špatně. A tak dokázal porazit i jednoho z nejdivočejších bitkařů Severní Ameriky.
Vítězové podle hockeyfights.com: Chris Neil (76 %).
2. Harrison Zolnierczyk (Philadelphia Flyers) – Joe Vitale (Pittsburgh Penguins) Sobota, je čas, aby se Vitale vyzpovídal ze svého hříchu, tedy zranění Briera, podle jehož slov dokonce záměrného. Svému týmu chtěl být užitečným nováček Zolnierczyk, ale brzy Flyers zjistili, že na Vitala měli poslat někoho jiného. Vitale se sice nebije často, ale když už shodí rukavice, není vůbec marný.
Vítěz podle hockeyfights.com: Joe Vitale (96 %).
1. Micheal Haley (New York Islanders) – Cam Janssen (New Jersey Devils) O nejlepší bitku týdne se nám postarali dva výškou trpaslíci bitkařského pole. Přestože se k sobě právě náramně hodí, vůbec nevyznávají stejný styl. Janssen hraje na vytrvalost, čímž má naději na úspěch i proti hromotlukům. Haley se snaží mít bitku co nejrychleji za sebou a jeho oblíbeným stylem je toe-to-toe. Velice vyrovnaná bitka, kde měl Janssen dlouho blíže k výhře, ale nakonec na ni nedosáhl.
Vítěz podle hockeyfights.com: Remíza (47 %).
Top bitkař: CHRIS NEIL (OTTAWA SENATORS) Pozice: pravé křídlo Věk: 32 let Místo narození: Flesherton, Ontario, Kanada Výška: 185 cm Váha: 97 kg Bitky v NHL: 131 v základní části, 3 v play off,25 v přípravných zápasech Bitky v AHL: 10 v základní části, 2 v play off Bitky v OHL: 41 v základní části
Jak už bylo řečeno, před několika lety by Neil spíše patřil do kategorie provokatérů a nečestných hráčů. Tam dnes ale patří jiní a jak už to bývá, s věkem hokejisty tyto blbůstky omrzí. Nikdo asi nezapomene na jeho hit do hlavy Chrise Druryho, který v té době ještě hrál za Buffalo. Nejspíš ale jen díky tomu, že se poté strhla nevídaná hromadná bitka, jedna z posledních svého druhu.