15 osobností roku 2015 v NHL
25. 12. 2015, 16:25 » Analýzy - Autor: Šimon Rogner
(zdroj: NHLportal.cz)
Rok 2015 se už pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci, a proto není na škodu si připomenout některé zajímavé okamžiky či osobnosti letošního roku. Oficiální ligový server NHL.com se tak rozhodl, že vybere 15 největších osobností roku 2015. Pojďte se na ně s námi podívat v očích známého novináře Dana Rosena, jak je zhodnotil on sám!
Mike Babcock, trenér Toronto Maple Leafs
Babcock byl nejznámějším člověkem, který hledal nového zaměstnavatele a pravděpodobně i nejlepším koučem v historii NHL, co kdy hledal po sezóně nový klub. Dvaapadesátiletý Kanaďan tak využil svého vlivu, aby podstoupil jednu ze svých největších výzev, a to za částku, kterou nikdy žádný kouč ještě nedostal. Pár měsíců poté, co dovedl Detroit Red Wings k desátým vyřazovacím bojům v řadě a po 24. celkově (když nepočítáme výluky), Babcock opustil Red Wings, aby podepsal osmiletý kontrakt s celkovou hodnotou 50 miliónů dolarů s Torontem, které se do play off dostalo za posledních deset sezón pouze jednou. A Babcock chyběl ve svých 12 sezónách na pozici trenéra NHL v play off zatím pouze jednou.
Jon Cooper, trenér Tampa Bay Lightning
Cooper dovedl Lightning až do finále Stanley Cupu a ukázal, že je jedním z nejpřátelštějších a nejsympatičtějších koučů v lize. Jeho cesta od právníka po středoškolského hokejového trenéra až po finalistu NHL byla základem pro jeden velký příběh. Ani Cooper se však nevyhnul nepřízni osudu, a to zejména v play off, když stáhl ze hry nováčka Jonathana Drouina a kapitána Stevena Stamkose přesunul z centra na pravé křídlo. Tyto kontroverzní kroky pouze přidaly různým intrikám okolo Coopera a přinesly otázky týkající se vztahů s jmenovanými hráči. I přes to všechno zůstává osmačtyřicetiletý Kanaďan stálý ve svém přesvědčením, že to, co dělá, dělá proto, že je to pro Lightning to nejlepší.
Jack Eichel, útočník Buffalo Sabres
Pokaždé, když se konverzace nebo nějaký článek zaměřil na tehdy ještě případnou jedničku draftu Connora McDavida, skloňovalo se i jméno Jacka Eichela, ale obvykle bylo až za tím McDavidovým, ovšem občas se stalo, že bylo i na první místě. Jeho roli na letošním draftu nelze rozhodně podceňovat. Draft se stal v podstatě "McEichel" show, ve které vystupovali pouze tito dva osmnáctiletí centři. Eichel, kterého si z druhé pozice vybrali zástupci Buffalo Sabres, je vším, čím McDavid není. Je Američanem. Je to silový útočník. Chodí přímo do branky. Tyto dva hráče bude hokejová veřejnost srovnávat ještě roky, ale jenom skutečnost, že Eichelovo jméno se objevilo v každém textu o McDavidovi (kterého si vybral Edmonton), je důkazem toho, jak velký vliv má rodák z města North Chelmsford ve státě Massachusetts na hokejovou komunitu.
Johnny Gaudreau, útočník Calgary Flames
Jen opravdu u malého počtu hráčů je tak zábavné sledovat, jaký rozdíl dělají ve hře. Gaudreau, který měří 175 cm a váží 68 kg, je jedním z nejnižších hráčů v celé lize. Ale on prokázal, že na výšce ani váze nezáleží, když máte dobrou techniku, díky níž pomohl Flames vyvrátit všechny předsezónní spekulace a postoupit do druhého kola vyřazovacích bojů. Dvaadvacetiletý Američan, nazývaný také Johnny Hockey, si v loňském ročníku připsal 64 bodů za 24 branek a 40 asistencí a byl finalistou o Calder Trophy pro nejlepšího nováčka.
Andrew Hammond, brankář Ottawa Senators
Hammond se stal během pár měsíců z trápícího se brankáře v AHL "Hamburglarem". Z neznámého a stěží rozeznatelného brankáře se nakonec stal hlavní postavou Ottawy v jejím boji o play off. Sedmadvacetiletý Kanaďan, který debutoval v NHL v únoru a nakonec si v základní části připsal bilanci 20-1-2, se stal ještě známějším, protože snědl po vítězném utkání hamburger, který sebral z ledu. Společnost McDonalds mu poté darovala doživotní poukaz na všechny její produkty zdarma.
Ken Holland, generální manažer Detroit Red Wings
Holland, jeden z prvních zastánců formátu prodloužení 3 na 3, se zrealizování svého přání dočkal v letošním ročníku, když NHL oficiálně ustanovila tento formát. Holland chtěl tímto krokem zabránit tomu, aby se zápasy rozhodovaly v nájezdech, což se mu nakonec také povedlo. Holland kromě tohoto také elegantně zvládl situaci s odchodem dlouholetého kouče Mikea Babcocka, nechal situaci vyplynout a uchoval ji mimo záře reflektorů. Když se Babcock rozhodl odejít, přistoupil Holland na svůj plán B, který spočíval v přesunutí farmářského kouče Jeffa Blashilla na pozici trenéra Red Wings. A zatím se mu tento krok vyplácí.
Jaromír Jágr, útočník Florida Panthers
Míra uznání Jágrovi a legendární status, který si zaslouží, roste s počtem sezón, které má tato česká 68 na kontě. Je mu 43 let a stále střílí góly a sbírá body. A nejen to, pořád patří k nejpůsobivějším hlasům v lize díky mixu humoru a zkušenosti. Jágr stále stoupá historickými tabulkami a nyní je v nejlepší čtyřce mezi střelci. A dokonce se snaží znovu vypěstovat svůj legendární účes.
Duncan Keith, obránce Chicago Blackhawks
Keith se stal v play off ligovým maratoncem. Byl totiž pouhým čtvrtým hráčem v historii NHL, který strávil v jednom play off na ledě více než 700 minut (přesněji 715 minut a 37 sekund). Průměrně odehrál za zápas něco přes 31 minut a ve velké většině hrál opravdu brilantně. Dost dobře na to, aby získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče bojů o Stanley Cup, ke kterému pomohl vítězným gólem v posledním zápase (tzv. clinching goal). Připsal si 21 bodů, včetně tří gólů, z čehož dva byly vítězné.
Connor McDavid, útočník Edmonton Oilers
Rok začal tento kanadský talent zlatem z juniorského MS. Sezónu 2014/15 pak zakončil v juniorské OHL jako třetí nejproduktivnější hráč, přestože chyběl šest týdnů kvůli zlomené ruce. Ve 47 zápasech si připsal neuvěřitelných 120 bodů, v play off pak přidal ve 28 duelech 49 bodů. Na červnovém draftu si ho z celkové první pozice zvolili Oilers. Do NHL vstoupil tento osmnáctiletý Kanaďan se stejným humbukem, jaký měl před deseti lety Sidney Crosby. Kvůli němu se na utkání Edmontonu dívalo mnohem více diváků než dříve, 3. listopadu si však zlomil klíční kost.
Bryan Murray, generální manažer Ottawa Senators
Murray je jednou z nejinspirativnějších osobností, a to především co se týče své vytrvalosti. Murray totiž pokračoval ve své práci, přestože čelil čtvrtému stádiu rakoviny tlustého střeva. Zatímco bojoval s nemocí, tak zároveň bojoval o přítomnost a budoucnost Senators, kteří ho svým postupem do vyřazovacích bojů v posledních týdnech základní části určitě moc potěšili a odměnili za jeho vytrvalost. Třiasedmdesátiletý Kanaďan navíc šířil povědomí o rakovině tlustého střeva, kterou sám překonal.
Tim Murray, generální manažer Buffalo Sabres
Murray letos dokázal, že se nebojí říci či udělat cokoli. Nad výsledky draftové loterie, v níž Sabres skončili druzí za Edmontonem, vyjádřil svoji nelibost, když řekl, že byl zklamaný za fanoušky. O draftování Eichela pak ale Murray řekl, že to byl jeden z jeho nejvýjimečnějších okamžiků v jeho draftové kariéře. Dvaapadesátiletý Kanaďan ještě stejný den, co si vybral Eichela, získal pomocí výměn útočníky Ryana O'Reillyho, Jamieho McGinna a brankáře Robina Lehnera. Už dříve pak najal na pozici trenéra Dana Bylsmu. Určitě se tak nenudil a můžeme očekávat, že příští rok bude mít nejspíše stejně vzrušující.
Carey Price, brankář Montreal Canadiens
Žádný gólman v NHL neměl individuálně lepší rok než Price. V červnu vybílil Slavnostní předávání cen v Las Vegas, když si odnesl Hart Trophy, Vezina Trophy a Ted Lindsay Award. Společně s Coreym Crawordem pak získal i William M. Jennings Trophy, díky čemuž se montrealská jednička stala prvním gólmanem v historii NHL, který vyhrál v jednom roce tyto čtyři trofeje. Nedávno také získal Lour Mars Trophy pro nejlepšího kanadského sportovce roku. Osmadvacetiletý rodák z Vancouveru je tak devátým hokejistou a prvním brankářem, jemuž se toto ocenění povedlo získat.
Brendan Shanahan, prezident Toronto Maple Leafs
Jeden z nejvyšších klubových představitelů Maple Leafs a prezident klubu začal rok vyhazovem Randyho Carlylea a hledáním řešení, jak přimět hráče k lepším výkonům, případně hledáním změn. V půlce roku, tedy poté, co jeho tým znovu ztroskotal, začal Shanahan s masivními změnami. Na pozici trenéra přivedl Mikea Babcocka, vyměnil Phila Kessela do Pittsburghu a na pozici generálního manažera najal dlouholetého bosse Devils Loua Lamoriella. Tyto kroky jsou zatím nejvýznamnější, co bývalý útočník během svého působení v Maple Leafs udělal. A příští rok by mohl třeba přinést ještě radikálnější krok.
Steven Stamkos, útočník Tampa Bay Lightning
Stamkos pomohl Tampě Bay k finále Stanley Cupu, ale aby se mu to povedlo, tak musel přesedlat z centra na pravé křídlo a překonat střeleckou krizi. To také vyústilo v údajné spory mezi ním a trenérem Cooperem. Ty ovšem Stamkos popřel a řekl, že chce s Blesky vyhrát Stanley Cup a chce prodloužit. Jeho budoucnost je však stále předmětem debaty a zvědavosti, stejně jako jeho vztah s Cooperem. Stamkos se může po sezóně stát nechráněným volným hráčem.
P.K. Subban, obránce Montreal Canadiens
Subban stále patří mezi nejcharismatičtější osobnosti v lize, aby se zároveň stal hráčem, který nejvíce pomáhal charitám. V říjnu daroval 10 miliónů dolarů montrealské dětské nemocnici (tuto částku bude vyplácet během příštích sedmi let). Nemocnice se na oplátku rozhodla po něm pojmenovat atrium. Subban kromě svých známých dělovek také napodobil ve videu známého komentátora Dona Cherryho (podívejte se na něj zde).
zdroje: nhl.com