23. 10. 2019, 20:00 » Analýzy - Autor: Dominik Kovář

Na prvních příčkách kanadského bodování již máme očekávaná jména jako McDavid, Drasaitl, Pastrňák, Marchand, Crosby, Ovechkin nebo MacKinnon. Na samém čele se však s velkým překvapením vyhřívá obránce Washingtonu, John Carlson. A stihl překonat již několik zajímavých rekordů.

Carlson se stal čtvrtým obráncem v historii NHL, který za měsíc říjen nasbíral alespoň 20 bodů. Před ním to dokázal dvakrát Paul Coffey, jednou Al MacInnis a Brian Leetch. Právě posledně jmenovaní byli posledními, kteří na tuto metu dosáhli a to v roce 1990. Po téměř 30 letech tu tedy máme dalšího obránce s raketovým startem do sezóny. Washington v říjnu odehraje ještě tři zápasy a tak má šanci Carlson překonat rekord MacInnise, který si za měsíc říjen v roce 1990 připsal neuvěřitelných 25 bodů.

Zároveň se obránce Capitals stal teprve třetím zadákem v celé historii, který dokázal po 20 dnech od startu soutěže vést kanadské bodování. Před ním to dokázal ve třicátých letech Baldy Northcott a také hned dvakrát asi nejofenzivnější obránce v historii hokeje, Bobby Orr.

NHl během svých let mění svůj styl a momentálně se dostáváme do doby, kdy už tolik neplatí rozložení 3 útočníci - 2 obránci. Útočníci musejí umět vypomoci vzadu a naopak jsou čím dál cennější obránci, kteří se nebojí převzat iniciativu v ofenzivě. V posledních letech se o čelo produktivity obránců přetahovali hlavně Brent Burns s Erikem Karlssonem. Do této party však pomalu, ale jistě začíná zapadat právě americký bek hrající za Washington. Pokud by se udělovala trofej za nejproduktivnějšího obránce, ze zmíněných hráčů by byl čtyřnásobným vítězem Erik Karlsson, dvakrát by vyhrál Brent Burns a jednou už byl nejproduktivnějším bekem právě John Carlson.

Není vůbec překvapující, že již teď je Carlson považován za horkého kandidáta na Norrisovu trofej pro nejlepšího obránce NHL, která mu zatím unikala. Ta však, jak jsme se již mohli v minulosti přesvědčit, nebere vždy ohled na produktivitu daného obránce. Je to o více aspektech a s trochou nadsázky se jedná o Hartovu trofej pro obránce.

Většina z nás si pokládá otázku - jak dlouho tato forma Carlsonovi vydrží? Zjednodušeně řečeno mu vydrží tak dlouho, jak se bude jemu a Washingtonu dařit. Není nereálné, aby od příštího zápasu do konce sezóny držel průměr bodu na zápas. To by znamenalo něco okolo 90 kanadských bodů, což dokázal naposled legendární Ray Bourque v roce 1994. Načasování je pro amerického obránce perfektní. Je v ideálním hokejovém věku (29 let), má za sebou dostatek zkušeností, je ve hvězdami nabitém týmu, ve kterém zároveň funguje vzájemná chemie, z čehož pramení skvělé výsledky a nedávná výhra Stanleyova poháru (2018). Pokud někdo věříte, že Carlson může dokonce vyhrát celé bodování NHL, bude třeba si uvědomit jednu věc. Nacházíme se v době, kdy je NHL až "přesycena" skvělých talentů, jaké už jsme tu dlouho neměli. McDavid, Drasaitl, Rantanen, MacKinnon, Pastrňák, Matthews, Reilly, Eichel, Kucherov.. a to jsem zmínil jen ty mladší.

Bylo by šílené si myslet, že před všemi těmito hráči se Carlson (při vší úctě k němu) udrží. Může však mířit hodně vysoko a hlavní, co ho bude z osobní stránky věci zajímat je to, že se může stát nejproduktivnějším a zároveň nejlepším obráncem celé NHL a to třeba nejen pro tento ročník. Cokoliv navíc už bude jen příjemný bonus.