S vítězem Stanley Cupu jde ruku v ruce také vítěz trofeje pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů. Tím se letos stal gólman vítězného celku Jonathan Quick. O správnosti volby asi nemůže být pochyb. Americký gólman dostával v průměru 1,41 branky na zápas a lapil 94,6% střel soupeře.

Quick se tak stal třetím Američanem, kterému se tohoto ocenění dostalo. Před ním se to podařilo Brianu Leetchovi a Timu Thomasovi.

Kromě výše zmíněných statistik přidal strážce losangeleské branky tři čistá konta. A tyto tři věci patří mezi ty vůbec nejlepší v historii.

Kings s ním v brance navíc poznali jen čtyři porážky, to je ve dvaceti zápasech play off opravdu pozoruhodné. Navíc když uvážíme, že LA bylo papírově nejslabším týmem, který v play off byl.

„To je Jonathan Quick jak ho známe,“ řekl po finále legendární Luc Robitaille, který nyní působí ve vedení Králů. „Málokdo si to uvědomuje, ale podívejte se na jeho čísla za poslední tři roky. On je skvělý, jen se to nevědělo.“

Také to ukazuje onen efekt Los Angeles, o kterém jsme se zmiňovali i v článku o Anže Kopitarovi. Hráči Kings nepatří mezi nejsledovanější a proto jsou často „ukrytými hvězdami“. To se ale mění.

O šestadvacetiletém rodákovi z Milfordu, Conn., se ví, že zrovna nevyhledává pozornost, teď už jí ale neuteče.

Při jednom z nedávných rozhovorů vzpomínal na rok 1994. Jakožto velký fanda New Yorku Rangers nervózně sledoval play off a následně si užíval, když jeho velký idol Mike Richter přebíral Pohár.

A od noci na dnešek budou i na něj děti pohlížet jako na svůj vzor. „Když to dáte to téhle souvislosti, tak to je super pocit,“ sdělil tradičně pár slovy.

„Náš nejlepší hráč po celou sezonu. Držel si stálou formu a v play off ji ještě pozvednul. Bez něj bychom nebyli ani v play off,“ sdělil na Quickovu adresu Mike Richards.