Smrt

Když se vrátil, Derek byl stále v posteli. Vidějíc, že se jeho bratr stále nehýbe, řekl si Aaron, že jde vyzvednout Ryana na letiště. Když se vrátil, Ryan, stejně jako jeho otec se stal strážníkem, viděl Derekovo tělo bezvládně ležet, bylo ztuhlé. Zavolal tedy 9-1-1 a své rodiče.

Hasiči, kteří přijeli jako první, konstatovali Derekovu smrt. Zemřel měsíc a 10 dní před svými 29. narozeninami. Pitva prozradila, že Boogaardova smrt byla zapříčiněna předávkováním se alkoholem a prášky proti bolesti. "Koroner řekl, že s takovou 'směsí' pravděpodobně umřel dříve, než zavřel oči," konstatoval Aaron.

Jeho rodina následně souhlasila a jeho mozek věnovala organizaci Sports Legacy Institute v Boston University Medical School, jenž studuje mozky atletů vysoce kontaktních sportů. Tento institut se specializuje na degeneraci mozku a chronicky-traumatickou encefalopatii, která může být diagnostikována až po smrti.

O dva měsíce později, doktor Ann McKee z výše uvedeného institutu rodičům Dereka řekl, že jejich syn skutečně trpěl zdravotními potížemi s určitými poruchami mozkové tkáně.

22. července 2011 byl Derekův bratr Aaron obžalován za protiprávní distribuci regulovaných látek. Obžaloba byla zamítnuta v říjnu 2011. Zároveň však přiznal, že manipuloval s úmrtím bratra, protože řekl, že dříve, než přijela policie, spláchnul zbývající prášky do záchodu. Byl tak odsouzen k 80 hodinám veřejně prospěšných prací.

Poté, co byl jeho mozek z těla odstraněn, Boogaardovo tělo bylo zpopelněno. Jeho matka uchovává hráčův popel v neformální svatyně v Regině. Následující sezónu vzdala organizace Wild Boogaardovi poctu, když pouštěla video s tím nejlepším tohoto hráče a nechyběl ani moment ticha. Jeho rodina byla obdarována květiny, obrazem Boogaarda a zarámovaným dresem.

Nové otázky

Zatímco okolnosti Boogaardovy smrti byly jasné, vyvstaly otázky, jak toto zastavit a hráče ochránit. Dvě stejná úmrtí rozproudila debatu o tom, jak by se vedení ligy mělo zachovat a hlavně uchovat role hráčů. Není náhodou, že v NHL přibývá více otřesů mozku, které ohrožují hráče jednak na kariéře, ale i na životě.

Čtyři měsíce po Boogaardově smrti, zemřeli i Rick Rypien a Wade Belak. Oba byli mladí. U Rypiena byla konstatována sebevražda. U 35-letého Belaka se mluvilo také o sebevraždě, ale rodina a kamarádi se nechali slyšet, že Wade trpěl depresemi jako Bogaard.

Úmrtí vyvovaly otázku u sportovních komentátorů a redaktorů, zda liga dostatečně chrání hráče a zda by neměla zpřísnit pravidla.